Důvody, proč kluci neposlouchají

Kdyby nás nikdo nikdy nevzal na kolo, uměli bychom na něm jezdit? Uměli bychom vařit, kdyby nás k tomu nikdo nepustil? A uměli bychom tancovat, kdybychom tanec neviděli ani v televizi? V tomto zamyšlení se pokusím poukázat na to, proč tolik rodičů neumí komunikovat se svými syny. Proč místo pohodové komunikace používají povely, příkazy a zákazy, které stejně v konečném důsledku nefungují tak, jak by si představovali. 

Ale než se k tomu dostaneme, zkuste si v následujícím dni sledovat všechny vaše povely, příkazy, popřípadě zákazy, které udělujete svému synovi (synům). 

Zkuste jen tak v rámci svého učení dělat čárky na papír, kdykoli dáte svému synovi povel: “Běž do pokoje. Vem si ponožky. Oblíkni se. Dělej… Zrychli… Nechoď tam… Dojez to… Zavolej mi, až přijdeš… atd.” Ale nevyčítejte si to, není to vaše vina…

Povely nabourávají vztah

Jestli totiž něco nabourává vztah mezi synem a matkou, pak jsou to právě povely, příkazy a zákazy. Téměř na každém on-line vysílání nebo semináři se touto tématikou zabývám a vždy zmiňuji, aby maminky nevnímaly povel nebo příkaz jako běžnou výchovnou normu, ale jako výsledek své bezmoci a zoufalství. Povely jsou totiž bohužel jen známkou toho, že neumíme komunikovat se svým synem. Neumíme v něm vzbudit vášeň a smysl pro danou věc, kterou po něm požadujeme. A jak bychom to mohly umět, když nás to nikdo nenaučil?

Možná si teď po předchozích odstavcích říkáte, co to píšu za nesmysly? Víte, kolikrát jsem slyšel větu: “Vždyť kdybych to klukovi řekla jednou a mile, vůbec by mě nevnímal a neudělal by vůbec nic. Bez povelů a křiku bych se doma zbláznila, protože by mě vůbec nevnímal.”

Pojďme v zamyšlení dále. Představte si, že se přestěhujete z přírody do velkoměsta a ještě k tomu na rušnou ulici, kde celý den i noc jezdí auta i tramvaje. První dva, tři týdny byste byli naprosto zoufalí, ale po čase přestanete hluk z ulice vnímat. A stejné je to s povely. 

Pokud dáme malému chlapci denně 10 povelů, za rok jich máme tři a půl tisíce. Pokud mu dáme 50 povelů denně, jste na 18 tisících za rok a 180 tisících za deset let. Nikdo se pak nemůže divit, že jsou kluci úplně odpojení a vůbec nevnímají, co jim jejich maminka říká. Hlučná auta na ulici přeci taky naše mysl přestává vnímat… 

Začínáte vidět, že tudy cesta nevede? Jenže jak na to? Jak komunikovat s klukem, aby vnímal svou maminku? Jak mu říct, že potřebuji, aby se syn zapojil?

Jak se nezbláznit z výchovy kluků?

Protože tyto otázky trápí mnoho rodičů, připravil jsem pro vás minikurz zdarma „Jak se nezbláznit z výchovy kluků“. V tomto 5 denním minikurzu vám předám všechny základy, které je třeba vědět o výchově kluků. Přihlaste se!

Mějte se krásně a držím vám palce, ať máte doma co největší pohodu.

Milan