Jsme spravedliví k našim dětem? To určitě…!

„Není větší zhýralosti než prázdné slovo“

Rodiče mívají často více dětí a tak od nich na terapiích často slýchávám, že jsou ke svým dětem spravedliví. Jenže… Samotné slovo spravedlnost je jedním z nejprázdnějších slov, které kdy vůbec lidstvo používalo. Existují i jiné pojmy, které rádi používáme, jako Bůh, svoboda, láska či štěstí. Ať už tyto slova vnímáme jakkoli, přesto spravedlnost všechny tyto pojmy s naprostou grácií ve své prázdnotě převyšuje.

Jen si udělejme malou exkurzi do historie. Už za dob Chamurappiho zákoníku bylo „spravedlivé“, že se používal trest – oko za oko, zub za zub. Jinde zase bylo „spravedlivé“, že jsou lidé rozděleni do neměnných kast, ze kterých nešlo odejít. Postupem času přišel jistý Ježíš, který prý zase tvrdil, že těm, kdo po nás hází kamení, máme opětovat chlebem, a kdo nás uhodí, tomu máme nastavovat i druhou tvář. Což si především církev převedla tak, že „spravedlivě“ upalovala ženy po celá staletí a vedla „spravedlivé“ války ve jménu pravé víry. Tak kde je tedy ta spravedlnost? Jak je možné, že se dříve sekaly ruce a dnes se stanoví domácí vězení či veřejně prospěšné práce? Není snad právě vývoj „spravedlivosti“ potvrzením toho, že spravedlnost neexistuje a nikdy neexistovala, jelikož onen vývoj vylučuje podstatu spravedlnosti jakožto neměnného hodnotícího normativu? Copak je spravedlivé, aby se v průběhu věku trestalo za stejný přečin podle jiného „spravedlivého“ metru?

A teď se podívejme zpátky do rodin. Kde najdeme spravedlnost, když za totožný prohřešek potrestáme 8 leté dítě, ale 2 leté nikoli? Kde je spravedlnost, když my můžeme jít spát po půlnoci, jedno dítě smí chodit spát ve 21:30 a jiné musí zalehnout už v osm večer? Kde je spravedlnost, když se jednomu dítěti věnují rodiče každý den a druhé o rodičích neví, jak je rok dlouhý? Kde najdeme spravedlnost, když jede maminka se dvěmi dětmi vlakem (2 a 6 let) a neustále se věnuje z logické podstaty tomu menšímu? A když se pak to starší začne hlásit o pozornost, ještě bývá okřiknuto! Je to spravedlivé?! Začínáte už vnímat, že je spravedlnost pouze prázdný pojem, kterým se zaštiťujeme jen proto, abychom neměli výčitky z našich rozhodnutí?

Takže jak to udělat, abychom byli spravedlivými rodiči v situaci, kdy spravedlnost neexistuje? Nesnažme se o nějakou spravedlnost, ale začněme sami sebe „dovychovávat“, abychom už nikdy nehledali spravedlnost, ale naučili se láskyplně vnímat a vyhodnocovat životní situace, které nám život každodenně přináší do cesty…

Pokud máte své děti a nechcete ztrácet jejich důvěru, připravil jsem pro vás WEBINÁŘ ZDARMA O PĚTI HLAVNÍCH DŮVODECH, čím rodiče ztrácí důvěru svých dětí a co s tím dělat… Jestli máte zájem se ve svém vztahu k dětem posunout dále, klikněte ZDE – www.dovychovat.cz/duvera.

Komentáře