Naše mysl je jako automat na kávu

Zamysleli jste se někdy nad tím, jak reagujeme, když je toho na nás hodně? Když jsme ve stresu a věci nejdou podle nás? Když máme problémy v práci, problémy s partnerem anebo s vlastními dětmi?

Jaké jsou naše reakce v takových chvílích?

Jedni se mohou rozčilovat, druzí mohou sportovat, třetí uklízet, čtvrtí zarputile mlčet a dalších sedm miliard může mít miliardy dalších projevů. Každý z nás si vytvořil mechanismy, které nás dostávají do relativního klidu, a přitom v těchto chvílích nevnímáme, že naši mysl nemáme pod svou kontrolou, ale ona má naopak pod kontrolou nás.

Jako bychom do automatu hodili minci a zmáčkli tlačítko (zdroj stresu a napětí) a jen pasivně čekali, co nám náš automat na kávu připraví. Jestli okřikneme děti za to, že rozlijí vodu na koberci, anebo seřveme řidiče, který nás právě nešetrně předjel. Jestli nám bude celý večer do pláče, kterým ovlivníme atmosféru v rodině anebo budeme hledat viníky za naše životní neštěstí.

Naše mysl se nás snaží dostávat do pohody a používá k tomu stále se zdokonalující automat. Automat, který jsme si za vydatné podpory našich rodičů, učitelů, spolužáků, sourozenců a všech dalších, kteří v nás v průběhu výchovy způsobovali napětí, vystavěli do takové dokonalosti, že jsme schopni se zlobit i na pejska, že si dovolí štěkat v naší přítomnosti.

Co se tím snažím říct?

Že nás má pod kontrolou naše mysl skrze všechny své automatické mechanismy projevující se v podobě různorodých nálad, které nejen nám, ale zejména našemu okolí mohou silně otravovat život. A dokud s tím nezačneme pracovat a nebudeme se postupně DOVYCHOVÁVAT, můžeme se nejen my, ale hlavně naše okolí, těšit na další ne/příjemné roky s našimi náladami.

Řekl jsem DOVYCHOVAT?

Ano, každý z nás má životní úkol začít napravovat to, co jsme si sami nezpůsobili. Nikdo z nás totiž na svět nechtěl a nikdo z nás nemohl za to, co prožíval v prvních letech našeho života, kdy se tvořily základní mechanismy naší osobnosti.

Pokud byste chtěli prožívat více životní radosti, zbavit se strachu, stresu či vyrovnat se s minulostí, rádi bychom vás pozvali do Letního kurzu pro ženy.

Momentálně jsou brány do kurzu zavřeny, ale těšíme se na vás opět u dalšího ročníku. Pokud se „zapíšete“ na naši čekací listinu, dozvíte se jako první, až bude možné se do Letního kurzu pro ženy přihlásit.

Mějte se krásně

Milan

Milan Studnička
Pracuji jako lektor, psycholog. Ve své praxi se věnuji zejména zdravým, životem unaveným lidem, které učím zpátky získat radost ze života a energii, kterou bychom měli všichni mít. Realizoval jsem vzdělávací projekty v organizacích, mezi které patří Vodafone, KPMG, ČSOB, T-Mobile, Geis CZ, ČEZ a desítky dalších. Rovněž spolupracuji s Českým olympijským výborem na školení trenérů, pořádám kurzy o výchově dětí i kurzy o tom, jak dosáhnout životní radosti.
Komentáře