Proč synové nevěří svým matkám?

Během psychoterapie mně řada maminek říká, jak je trápí, že je jejich synové nechtějí poslouchat. Zároveň jsou nešťastné z toho, že je mnohdy nevnímají ani jejich muži. Není to zvláštní? Zajímá vás, jak je možné, že muži – kteří milují ženy a chtějí s nimi být, přesto ženy nevnímají? Zajímá vás, proč chlapci od tří let věku odmítají poslechnout své maminky?

Na úvod bych chtěl podotknout, že neznám rodiče, kteří by chtěli jakkoli ublížit svým dětem. Přesto neznám rodiče, kteří by svým dětem někdy nevědomky neublížili. Samozřejmě včetně mě. Žijeme totiž v době, která nám neumožní, věnovat se dětem tak, jak bychom si přáli a jak by si děti zasloužily. Každopádně zpět k našemu tématu…

„Pospěš si! Nelez tam! Nebij ho!“

Malí chlapci jsou ve své podstatě malí zvířecí samečkové, kteří vnímají, že si své místo na světě musejí vybojovat. Jsou řízeni evolučními principy, které jim první roky života „říkají“, jak se mají chovat. (O principech fungování chlapečků vyprávím v tomto videu) A protože malí chlapci v raném období svého života vnímají především mužský svět, který je postaven na vzájemné rivalitě, za každou cenu se snaží uhájit sami sebe, z čehož jsou jejich maminky často nešťastné, protože je kluci mnohdy odmítají poslechnout. Zatímco tatínky, dědečky, strejdy… (pokud jsou ještě alespoň trochu muži) chlapci uznávají a tím pádem je poslechnou, ženy pro ně nejsou přirozenou autoritou, a proto si často chtějí prosadit svou. Obecně platí pravidlo, čím více žena tlačí, tím méně chlapci poslouchají.

Okolo 3 roku života se zahajuje proces, během kterého chlapci (posléze muži) přestávají vnímat ženy, což se velmi negativně projeví v dospělosti v partnerských vztazích. Zajímá vás, proč k tomu dochází?

Představte si maminku, která je se svým synem doma a chlapeček ji odmítá poslechnout. Maminka je na něj sama, protože je tatínek v práci, a s postupným časem jí zcela zákonitě začíná docházet trpělivost. Z laskavé maminky se postupně stává maminka, která nastavuje pravidla, zakazuje, přikazuje, křičí, občas i bije svého syna, jelikož syn ji oproti holčičce mnohem častěji neposlechne. A přestože se chlapci chovají naprosto přirozeně – odmítají poslechnout ženy – ty je za to trestají, což může vést nejen k nevnímavosti vůči ženám, ale i k široké škále psychosomatických nemocí.

„Sněz to! Nekřič! Neběhej!“

Není náhodou, že mají chlapci do 6 let věku osminásobně větší výskyt duševních poruch, než holčičky. Aby ne, když je jim mnohonásobně častěji říkáno, že jsou „zlobiví“, že jsou „lumpové“, že „neposlouchají“, že jsou „zlí“ a za svou „neposlušnost“ jsou trestáni ženami – přestože se chlapci chovají naprosto přirozeně.

Jelikož muži ve většině případů chybí ve výchovném procesu, jsou na to ženy samy a mnohdy opravdu nemají šanci tyto situace zvládat. Ve třech letech pak dají své syny do školky a celý proces se násobí, jelikož jsou chlapci napomínáni a trestáni nejen svou maminkou, ale i paní učitelkou… Když se na celou výchovu podíváme s odstupem, najednou vidíme, že jsou chlapci prvních 15 let svého života vychovávání především ženami, které jsou těmi, kdo určuje, zda jsou chlapci „zlí“ nebo „hodní“.

Víte tedy, proč chlapci, a poté dospělí muži, přestávají ženy vnímat? Chlapci totiž svým maminkám v prvních měsících života bezmezně důvěřují a chtějí v nich cítit něhu, lásku, přijetí, cit, bezpečí. Jelikož se ale z milujících maminek stávají i maminky křičící, zakazující, přikazující, nařizující, trestající…, chlapci rychle ztrácejí v ženy důvěru a aby se netrápili, jejich mysl přestává automaticky ženské požadavky vnímat. A maminky, které jsou pak nešťastné, křičí po svých chlapcích ještě více, aniž by si to mnohdy uvědomovaly.

„Vezmi si čepici! Pojď jíst! Ukliď si ty hračky!“

Kolik takových povelů denně maminky vysloví??? A kolik takových povelů chlapci přestanou záhy vnímat??? Jak plynou roky, z chlapců se stanou nevnímaví muži, kteří sice mají své ženy rádi, ale přesto vůbec nevnímají jejich přání, jejich potřeby, jejich tužby… protože už toho prostě mají dost. Nejhorší je, že se nejen stanou nevnímavými, ale zároveň se začnou v mnohých případech žen bát, aniž by si to byli ochotni přiznat. A toto už je opravdu celospolečenský problém – jak totiž může být muž oporou pro ženu, když se jí bojí???

 

Pokud máte své děti a nechcete ztrácet jejich důvěru, připravil jsem pro vás WEBINÁŘ ZDARMA O PĚTI HLAVNÍCH DŮVODECH, čím rodiče ztrácí důvěru svých dětí a co s tím dělat… Jestli máte zájem se ve svém vztahu k dětem posunout dále, klikněte ZDE – www.dovychovat.cz/duvera.

 

Milan Studnička
http://dovychovat.cz/o-nas/milan-studnicka/
Komentáře