Proč synové nevěří svým matkám?

Jak vychovávat kluka?

Během konzultací mě řada maminek říká, jak je trápí, že je jejich synové nechtějí poslouchat. Zároveň jsou nešťastné z toho, že je mnohdy nevnímají ani jejich muži. Není to zvláštní? Jak tedy vychovávat kluka? Zajímá vás, jak je možné, že muži – kteří milují ženy a chtějí s nimi být, přesto ženy nevnímají? Zajímá vás, proč chlapci od tří let věku odmítají poslechnout své maminky?

Na úvod bych chtěl podotknout, že neznám rodiče, kteří by chtěli jakkoli ublížit svým dětem. Přesto neznám rodiče, kteří by svým dětem někdy nevědomky neublížili. Samozřejmě včetně mě. Žijeme totiž v době, která nám neumožní, věnovat se dětem tak, jak bychom si přáli a jak by si děti zasloužily. Každopádně zpět k našemu tématu…

„Pospěš si! Nelez tam! Nebij ho!“

Malí chlapci jsou ve své podstatě malí zvířecí samečkové, kteří vnímají, že si své místo na světě musejí vybojovat. Řídí je evoluční principy, které jim první roky života „říkají“, jak se mají chovat. To znamená, že v raném období svého života vnímají především mužský svět. Ten staví své základy na vzájemné rivalitě, hájení sebe samotné za každou cenu apod. Maminky jsou tak často nešťastné, protože je kluci mnohdy odmítají poslechnout. Zatímco tatínky, dědečky, strejdy… (pokud jsou ještě alespoň trochu muži) chlapci uznávají a tím pádem je poslechnou. Ženy pro ně nejsou přirozenou autoritou, a proto si často chtějí prosadit svou. Obecně platí pravidlo, čím více žena tlačí, tím méně chlapci poslouchají.

Proč kluci neposlouchají?

Okolo 3 roku života zahajují proces, během kterého chlapci (posléze muži) přestávají vnímat ženy, což se velmi negativně projeví v dospělosti v partnerských vztazích. Zajímá vás, proč k tomu dochází?

Představte si maminku, která je se svým synem doma a on ji odmítá poslechnout. Maminka je na něj sama, protože tatínek je v práci, a s přibývajícím časem ji zcela zákonitě začíná docházet trpělivost. Z laskavé maminky se postupně stává maminka, která nastavuje pravidla, zakazuje, přikazuje, křičí, občas i bije svého syna, jelikož syn ji oproti holčičce mnohem častěji neposlechne. A přestože se chlapci chovají naprosto přirozeně – odmítají poslechnout ženy – ty je za to trestají, což může vést nejen k nevnímavosti vůči ženám, ale i k široké škále psychosomatických nemocí.

„Sněz to! Nekřič! Neběhej!“

Proč mají chlapečci osminásobně vyšší výskyt duševních poruch?

Není náhodou, že mají chlapci do 6 let věku osminásobně větší výskyt duševních poruch než holčičky. Aby ne, když často slyší, že jsou „zlobiví“, že jsou „lumpové“, že „neposlouchají“, že jsou „zlí“ a za svou „neposlušnost“ jsou trestáni ženami – přestože se chlapci chovají naprosto přirozeně.

Jelikož muži ve většině případů chybí ve výchovném procesu, jsou na to ženy samy a mnohdy opravdu nemají šanci tyto situace zvládat. Ve třech letech pak dají své syny do školky a celý proces se násobí, jelikož jsou chlapci napomínáni a trestáni nejen svou maminkou, ale i paní učitelkou… Když se na celou výchovu podíváme s odstupem, najednou vidíme, že jsou chlapci prvních 15 let svého života vychovávání především ženami, které jsou těmi, kdo určuje, zda jsou chlapci „zlí“ nebo „hodní“.

Proč chlapečci a muži tedy nevnímají ženy?

Víte tedy, proč chlapci, a poté dospělí muži, přestávají ženy vnímat? Chlapci totiž svým maminkám v prvních měsících života bezmezně důvěřují a chtějí v nich cítit něhu, lásku, přijetí, cit, bezpečí. Jelikož se ale z milujících maminek stávají i maminky křičící, zakazující, přikazující, nařizující, trestající…, chlapci rychle ztrácejí v ženy důvěru a aby se netrápili, jejich mysl přestává automaticky ženské požadavky vnímat. A maminky, které jsou pak nešťastné, křičí po svých chlapcích ještě více, aniž by si to mnohdy uvědomovaly, protože neví, jak vychovávat kluka.

„Vezmi si čepici! Pojď jíst! Ukliď si ty hračky!“

Kolik takových povelů denně maminky vysloví??? A kolik takových povelů chlapci přestanou záhy vnímat??? Jak plynou roky, z chlapců se stanou nevnímaví muži, kteří sice mají své ženy rádi, ale přesto vůbec nevnímají jejich přání, jejich potřeby, jejich tužby… protože už toho prostě mají dost. Nejhorší je, že se nejen stanou nevnímavými, ale zároveň se začnou v mnohých případech žen bát, aniž by si to byli ochotni přiznat. A toto už je opravdu celospolečenský problém – jak totiž může být muž oporou pro ženu, když se jí bojí???

Pokud je to i váš případ a zajímá vás, jak přistupovat k výchově vašeho chlapečka, aby se z něj stal skvělý parťák, klikněte na tlačítko níže a přihlaste se do minikurzu zdarma.